Dopravní nehoda – příběh čtvrtý

V tomto díle bych vám rád ukázal specialitu, kterou znalci musejí provádět ve větším měřítku teprve v posledních pár letech. Jedná se o analýzu dopravní nehody na základě videozáznamu dopravní nehody pořízeného buď stacionární kamerou, která je součástí nějakého systému na monitorování ulic ve městě či provozu na silnicích nebo jako v tomto případě kamerou ve vozidle.

Někdo určitě namítne, co že ten trouba chce analyzovat, když na videu je jasně vidět jak k dopravní nehodě došlo, ale videa z dopravních nehod mají povětšinou tu chybu, že často neukazují celý nehodový děj, dále vám neukážou skutečnou rychlost vozidel, nebo z nich často nezjistíte, kdy se mohli účastníci nehody poprvé vidět, a tudíž kdy na sebe mohli vzájemně reagovat, atp.. Tedy z videa často ani není zřejmé, kdo je vlastně viník. Video (na rozdíl od jiných důkazů a stop) nám však obvykle umožňuje mnohem podrobněji a přesněji dopravní nehodu zanalyzovat.

Vzhledem k tomu, že nemohu zveřejňovat vlastní případy dopravních nehod s videem, poohlédl jsem se po netu, zda by nějaký videozáznam nevyhovoval mému záměru. Youtube je nejvíce zásobováno videi s dopravními nehodami z Ruska, kde se bohužel opravdu jezdí děsivě, a kde se díky tomu masivně rozšířily kamery ve vozidlech. Proto není divu, že právě zde se mi pár vhodných videí podařilo sehnat. Pro analýzu je především důležité znát místo nehody a proto díky zeměpisným souřadnicím na vybraném videu bylo možné místo nehody dostatečně zmapovat pomocí aplikace Google Earth. Video bylo zveřejněno v kompilaci s jinými nehodami na kanálu CraschDiscovery a pochází z jednoho menšího ruského městečka blízko pomyslné hranice mezi Evropou a Asií.

Jedná se o dopravní nehodu dvou osobních vozidel na zasněžené křižovatce řízené světelným signalizačním zařízením, tedy semafory. Problém je v tom, že účastník, který jel evidentně na červenou je policejní vozidlo, které křižovatkou projíždělo za použití světelného i zvukového zařízení. Možná bude dobré, když si nejdříve prohlédnete video z dopravní nehody, které zaznamenala kamera ze stojícího vozidla.

A výsledek analýzy? Policejní vozidlo vjíždělo do křižovatky rychlostí cca 49km/h, v reakci řidiče na druhé vozidlo intenzivně brzdilo a v okamžiku střetu se pohybovalo cca 40km/h. Druhé vozidlo jedoucí na zelený signál jelo mnohem pomaleji (cca 25÷30km/h), zda řidič před střetem brzdil nelze zjistit, ale patrně zpomalil na cca 20 km/h (zjištěná střetová rychlost tohoto vozidla), možná jen z důvodu přejíždění tramvajového pásu. Problémem však zůstává, zda se mohli vzájemně včas vidět. Z analýzy pohybu ostatních vozidel vyplynulo, že se oba účastníci mohli vzájemně začít vidět v čase cca 1,5s před střetem. Tedy časově žádná sláva na to, aby jeden z nich na zasněžené vozovce stačil z uvedených rychlostí zareagovat a vozidlo ubrzdit před místem střetu. Je nutné také vzít v úvahu, že řidič jedoucího na zelenou se více věnoval provozu před sebou a nikoli pohybu vozidel zleva. Samozřejmě pokud pomineme technicky špatně zjistitelnou možnost, zda se mohl orientovat i podle zvuku policejního vozidla. V takovýchto případech obvykle znalec musí volit v odpovědi na příčinu dopravní nehody konstatování, že se jedná o právní problém, neboť z následné analýzy možností odvrácení střetu řidičem policejního vozidla vyplynulo, že pokud by se policejní vozidlo pohybovalo jen o cca 3km/h méně (tedy cca 46km/h), druhé vozidlo by stačilo před brzdícím policejním vozidlem projet nebo  pokud by se pohybovalo jen o cca 5km/h méně (tedy cca 44km/h), druhé vozidlo by stačilo projet i před nebrzdícím policejním vozidlem. Popřípadě pokud by křižovatkou policejní vozidlo projíždělo do 32km/h, pak by stačilo zabrzdit před místem střetu.

Jaké jsou v tomto případě zákony v Rusku k dané problematice nevím. V naší zemi by  pravděpodobně dali za pravdu řidiči, který jel na zelený signál, neboť evidentně nic neporušil a reagovat na vizuální kontakt s policejním vozidlem nemohl včas. Pokud tedy by se neprokázalo, že policejní vozidlo slyšet mohl a tedy evidentně se plně nevěnoval řízení vozidla (například, že telefonoval atp.).

Poučení k tomuto případu?

  • pro řidiče jedoucího na zelený signál platí, tak jako u druhého případu – mějte stále na paměti, že někdo jiný může udělat chybu, s kterou se svezete či na ni doplatíte i vy. A proto, pokud vjíždíte na zelený signál do křižovatky, zkontrolujte směry, které právě hodláte křížit. Obzvláště když jsou snížené adhezní podmínky vozovky, snižte svou rychlost tak, abyste mohli zastavit ještě před jízdním pruhem, který kontrolujete. V daném případě, pro vozidlo jedoucí na zelenou, by touto rychlostí byla rychlost cca 16km/h, pak by řidič mohl, pokud by kontroloval pohyb vozidel vlevo, zastavit ještě před místem střetu.
  • podobné platí pro řidiče policejního vozidla. Vždy předpokládejte, že vás ne každý musí vidět a slyšet a podle toho do křižovatky najíždějte.

Je však jasné, že v těchto případech se prostě občas chyba stane, neboť při plnění úkolů je vždy problém zcela eliminovat všechna rizika.

K tomuto případu jsem připravil instruktážní video, které mapuje celý průběh nehodového děje.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *